Have you ever felt alone in a room full of people?

26. listopadu 2014 v 18:57 | L. |  Own view
Have you ever felt alone in a room full of people?
Cítili jste se někdy sami v místnosti plné lidí?

Docela dlouhý název článku, nemyslíte? Vybrala jsem si tuto otázku z několika důvodů. Ten hlavní je, že jsem již měla možnost tuto situaci zažít (a myslím, že se s ní setkáváme pořád) a ta druhá je, že by mě zajímalo, jestli jste to také někdy zažili.Bývaly doby, kdy jsem se neměla s kým bavit, kdy jsem prostě neměla tu možnost navázat kontakt, ačkoliv jsem velmi přátelský a společenský člověk. Na druhou stranu jsem velmi ráda, za každého kamaráda, kterého mám, protože celkem nedávno jsem šla do téměř cizí školy na den otevřených dveří a pořád mě někdo zastavoval, poznávali mě, pamatovali si mě. To byl ten druhý pól věci, ten lepší, ten co vám dodá sílu a energii.

Už jsem to zažila několikrát. Sama jsem seděla na židli, v prázdné lavici, v místnosti plné lidí, plné "kamarádů". Bylo to smutné. V ten moment jsem si připadala tak sama, tak nepodstatná, tak vyděšená. "Nikomu nejsem moc dobrá," znělo v mé hlavě pořád dokola, tedy krom posměšků a hloupých přezdívek. Věděli, že tam jsem, ale jen v tu chvíli, kdy něco potřebovali, to se jim hodilo. V tu dobu jsem hodně četla, četla jsem spousty knížek a viděla se v jejich hrdinech. Byla jsem Tris i Charlie, chvíli jsem byla dokonce i Gwendolyn nebo třeba Amy (pokud jste je četli, tak víte o čem je řeč :3). A pak jsem se jednoho dne rozhodla, že ve třídě už sama být nechci, nehodlám v tom pokračovat... Bylo těžké dokázat všem, že nejsem jen "šprtka", co nic neví o správném náctiletém životě, ale dokázala jsem to.

Vždycky jsem se uměla v kolektivu prosadit, ale spousta z nás to nedokáže. Kolikrát jsem pomola lidem na vrchol, jenže lidé se mění a to je, oč tu běží. Když někomu pomůžete, posunete ho dál, neodvděčí se vám, jak čekáte, bude třeba i lepší a nepomůže vám na prokázání díků, stane se z něj povrchní ovce (nic proti ovcím). Nikdy nečekejte vděk, protože ten se vám kolikrát nedostane. Prostě jen přejte a dělejte věci pro ostatní. Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 WaterLily WaterLily | E-mail | Web | 26. listopadu 2014 v 19:11 | Reagovat

Je škoda, že co se vzhledu týče tak jsi na bodu mrazu, ale prostě chápu to, pozůstatky šikany(je to hrozný)
Taky pocit taky někdy mívám ale nějak jsem si na to zvykla :) a bohužel se nedokážu v kolektivu prosadit. ...

2 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 26. listopadu 2014 v 19:13 | Reagovat

mám to tak, že já mám taky málo kamarádů, ale přitom jsem taková přátelská, že se ráda bavím a seznamuji, ale mám s tím problém, což je vlastně takový nesmysl :)
hodně moc se mi líbí tvé názory, opravdu moc..a obdivuji tě, jak si to dokázala, jak si se dokázala přes něco dostat, i když to vlastně bylo těžké, nebo nepříjemné a je hezké, jak pomáháš i ostatním, ale když se ti člověk neodvděčí, tak to trochu zamrzí :) tak doufám, že si jde za tím co chceš i teď, jako si šla před tím, rozhodně ti gratuluji, že jsi to takhle zvládla, opravdu!! :)

3 Martina Martina | Web | 27. listopadu 2014 v 9:39 | Reagovat

No, tak já mám radši míň kamarádů, ale takových, na které se můžu opravdu spolehnout. Je mi jasné, že ve škole to může být problém a je fajn být s každým za dobře. :)

4 Bee Shifer Bee Shifer | Web | 27. listopadu 2014 v 17:33 | Reagovat

Taky mám hodně málo kamarádů. Jsem prvním rokem na střední, kde jsem si žádnou ,,spřízněnou duši" nenašla, takže tenhle pocit mám dost často, ale já jsem spíš introvert, takže společnost tolik nevyhledávám.

5 Mariiis_N Mariiis_N | Web | 27. listopadu 2014 v 19:52 | Reagovat

Já mám jen pár kamarádů a tak nějak mě to vyhovuje, ale nemít nikoho? to musí být fakt hodně špatný. Já to naštěstí nikdy nezažila, ale třeba se jednou v takové situaci taky ocitnu (doufám že ne). Ty máš dobré, že se umíš prosadit, to já nedokážu.

6 un. un. | Web | 28. listopadu 2014 v 21:30 | Reagovat

Já mám kamarádů celkem dost,ale pravý kamarády mám asi tři a stačí mi to.. vím že jim můžu věřit a oni mně.

7 flow flow | Web | 29. listopadu 2014 v 8:52 | Reagovat

Miluju tvůj blog, máš strašně zajímavý články.
Já to znám, ten pocit, že nejsem nikomu dobrá, ale musíš se nad tím povznést. To tak ve škole bývá, no. Těším se, až do školy nebudu muset chodit, hlavně kvůli tady tomu, co píšeš.

8 neweresth neweresth | Web | 29. listopadu 2014 v 8:57 | Reagovat

Ta poslední věta mě rozsekala. Přesně tohle mám napsané v peněžence! Heh, ty pocity, že se cítíš tak osaměla v plný třídě, to znám. V poslední době to celkem zažívám. Nevím, čím to je, zda počasím, ale děsně mě to děsí, jelikož to nechápu. Ještě před čtvrt rokem jsem se v pohodě bavila s lidmi a teď... teď jsem tak nějak odstřihnutá a přemýšlím, jak je to vůbec možné. Lidé jsou často nevděční. Člověk asi nemůže mít vysoké nároky od lidí, jelikož jsou mnohdy pomíjiví. Doufám, že brzy narazíš na dobrou myšlenkovou vlnu.

9 Tereza. Tereza. | Web | 29. listopadu 2014 v 11:35 | Reagovat

Nemyslím si že mám málo nebo hodně kamarádů, spíš jde o to, kolik je těch pravých. Pravý kamarádky nejspíš nemám. I když jo, mám, ale asi jen dvě. I tak si myslím, že je to lepší, než mít několik falešných kamarádek.

10 Ronnie Sparks Ronnie Sparks | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 7:55 | Reagovat

Po ukončení školy jsem plno kamarádů ztratila :-) v práci, ale kámošky mám a jsou fajn.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama