Kdybychom se nebáli

23. listopadu 2014 v 10:13 | L. |  Projects
Co bys udělal/a, kdy by ses nebál/a?
Každý z nás se něčeho bojí. Strach je naprosto přirozená věc, která nás v životě hodně omezuje. Každý z nás máme určitou komfortní zónu, ve které se pohybujeme. Jednoduchý příklad: pro většinu z nás bývají cizí lidé mimo komfortní zónu, proto se bojíme někoho oslovit a to třeba, i když je to náš oblíbený bloger, spisovatel, youtuber a my máme pocit, že ho známe. Několikrát jsem se odhodlala svou komfortní zónu překročit a seznámila jsem se tak se spoustou lidí, kteří se mi později hodili v určitých životních situacích. Stačilo mi k tomu jít jen na okraj své komfortní zóny. Několikrát jsem se neodhodlala a pak jsem toho dost litovala. Také se mi stalo, že jsem se odhodlala, ale lidé mě potom odsuzovali, vlastně mi do určité míry záviděli, protože se nikdy nepokusili opustit svoje útočiště.


Komfortní zónu bych přirovnala k poušti, dá se tu žít, dá se tu dýchat, jíst i pít, ale nikdy tu nic nevyroste, možná se párkrát províří vzduch, ale to je tak asi všechno, co se tu dá zažít. Všechno okolo bych nazvala takovým pralesem, je tu spousta nových druhů, kam se člověk hne, je tu něco nového, zajímavého, je to tu krásné. Jenže stejně jako cesta do pralesa, tak i cesta mimo zónu nese svá rizika. Stačí se jednou odhodlat, když se jednou odhodláte, něco se zlmí, život vám nebude připadat už tak jednotvárný... Přestaňte říkát "co by, kdyby", ale začněte konat... To je totiž jediná cesta k úspěchu.

Opustili jste už někdy svou komfortní zónu?

-pro více podobných obrázků stačí sledovat můj tumblrhttp://lovelylenya.tumblr.com/ - budu moc ráda, když mi dáte follow-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 23. listopadu 2014 v 10:35 | Reagovat

páni, máš to moc krásně napsané!! :) já jsem ten typ člověka, co se bojí snad  všeho..tím nemyslím jenom zvířat, ale i lidí, veřejnosti, zklamání, bolesti, zesměšnění..opravdu. A souhlasím s tím odstavcem, kde říkáš, ať se odhodláme a všechno bude jiný..opravdu s tím souhlasím, zažila jsem to :) opravdu moc krásně napsané a já ti děkuji za tvůj komentář u mě na blogu :*

2 Mariiis_N Mariiis_N | Web | 23. listopadu 2014 v 11:20 | Reagovat

Super, fakt krásný článek :-) já jsem neudělala už tolik věcí, jenom proto, protože jsem se bála a teď toho sakra lituju. Neměli bychom se bát, pak už nám ten čas nikdo nevrátí. Měli bychom riskovat, ať z toho života taky něco máme :-)

3 born-to-live born-to-live | Web | 23. listopadu 2014 v 11:29 | Reagovat

Taky bych někdy chtěla opustit svoji komfortní zónu. Ale bohužel mám na to moc velký strach, protože prostě nikomu nedůvěruji, ani těm které ještě neznám :/ :D

4 deny-paradise deny-paradise | Web | 23. listopadu 2014 v 12:15 | Reagovat

já jsem hrozný strašpytel, ale mojí komfortní zónu už jsem opustila. Je pravda, že někdy to přinese něco dobrého, a někdy zase zlého. Ale každý by tu svojí zónu měl jednou opustit.
"Přestaňte říkát "co by, kdyby", ale začněte konat... To je totiž jediná cesta k úspěchu." Tak to si opravdu pěkně vystihla! Přesně tak to má být! :)

5 Helena Lott | Carpediem.blog.cz Helena Lott | Carpediem.blog.cz | Web | 23. listopadu 2014 v 14:30 | Reagovat

Je tolik věcí, kteér bych chtěla zkusit, ale bojím se. Rozhodně nějaký volný pád. To musí být super <3 Let padákem a takové věci. Doufám, že se někdy odhodlám. Musí být šílené z obrovské výšky prostě skočit dolů a letět a letět a u toho se možná i pos*at strachem :DDDD

6 WaterLily WaterLily | E-mail | Web | 23. listopadu 2014 v 14:35 | Reagovat

Je toho tolik co bych chtěla vyzkoušet ale strach je větší. Bojím se snad všeho, hlavně lidí a proto taky nedělám skoro nic, vadí mi když na mě někdo při něčem kouká, hned mi to nejde zrudnu a je po všem.

7 V V | Web | 23. listopadu 2014 v 16:11 | Reagovat

Dobře napsané :) to přirovnání k poušti fakt sedí... jo, taky se občas bojím něco udělat ale tu komfortní zonu jsem opustila už několikrát a vždycky je z toho super zážitek.. jen se nebát no :)

8 un. un. | Web | 23. listopadu 2014 v 19:04 | Reagovat

myslím že k životu strach patří, bez strachu by nebyl život :)

9 Martina Martina | Web | 23. listopadu 2014 v 20:08 | Reagovat

Někdy překonat strach je potom fajn pocit. :-) Kdybych se nebála, tak bych určitě šla na nějaký vyhlídkový let nebo skočila s padákem. :-) Ale zatím se mi nepodařilo odbourat strach. :-D

10 Monii. Monii. | Web | 23. listopadu 2014 v 20:22 | Reagovat

Tohle je opravdu hrozně hezký článek.
Já jsem člověk, kterej, například když vidí nějakýho youtubera, vůbec se nerozmejšlí a už se s ním fotí :D Takže bych řekla, že svoji komfortní zonu dokážu opustit...

11 lovely-destiny lovely-destiny | Web | 24. listopadu 2014 v 18:28 | Reagovat

Přála bych si žít odpoutaná od vlastního strachu, i když svoji "zónu" umím opustit, nedokážu takové ty určité hranice opustit nadobro. Ale myslím, že to k životu patří, je to výzva! :)

12 Luci Luci | E-mail | Web | 24. listopadu 2014 v 19:23 | Reagovat

dokonale jsi to sepsala :3 a máš naprostou pravdu - žijeme v takové komfortní zóně a málokdo má chuť ji opouštět a pouštět se do něčeho nového, neznámého a z našeho pohledu tím pádem nebezpečného.... ale když komfortní zónu neopustíme, nikdy nepoznáme nic nového :) měli bychom ji co nejčastěji opouštět, ať máme pestrý život! :)

13 Simix Simix | Web | 29. listopadu 2014 v 23:31 | Reagovat

O komfortní zóně slyším poprvé, ale souhlasím :)
Obrázky jsou hezké :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama